17. listopad: odkaz, poselství, závazek

17. 11. 2015 15:38:07
Už je to 26 let, co se začala psát naše nová éra svobody a demokracie. Dvě třetiny mého života. Pro mladou generaci život celý...

Z čehož logicky plyne, že po tak dlouhé době jednak máme sklon považovat svobodu a demokracii za samozřejmé, jednak už máme jiné starosti. Ale přesto - při vědomí Masarykova výroku, že státy se udržují těmi ideály, na kterých vznikly - zkusme se podívat, jaké ideály to vlastně tehdy byly? A co nám říkají dnes?

Pokud jde o mě, odmítám věřit tomu, že hlavním, či dokonce jediným motivem vystoupení občanů proti komunistickému režimu bylo “mít se jako na Západě”. Nepodceňuji ekonomickou motivaci, ale prostě si nemyslím, že lidskou bytost lze redukovat na “homo economicus”. Jinak by to s námi bylo hodně špatné. Společnost, která je zaměřená pouze na konzum, snadno podléhá krizím - ekonomickým, sociálním, politickým. Společnost bez idejí a duchovních hodnot se pod vlivem těžkostí obrací k vládě pevné ruky, k omezení občanských svobod, k hledání spásy u autoritativních vůdců.

Chci věřit, že 17. listopadu se u nás zrodilo - či spíše obnovilo - něco jiného. Společnost, která věří svým hodnotám jako je svoboda, osobní zodpovědnost, solidarita s trpícími a potřebnými, spravedlnost a vláda práva, tvrdá práce, starost o budoucnost a novou generaci. Společnost lidí, kteří umějí pomoci druhým a kteří si jsou jisti, že v těžkých dobách druzí pomohou jim. Společnost různorodých jedinců spojených poutem sdílené identity, kultury a idejí. Společnost, která nikoho nediskriminuje, nikoho nevyřazuje, ale naopak každému nabídne možnost najít si v ní místo, které vyhovuje jeho přáním, schopnostem a možnostem.

Toto je - alespoň pro mě - odkaz 17. listopadu. Myslím, že tento odkaz bychom měli šířit jako poselství zejména pro mladou generaci (která bohužel často ani neví, co se v listopadu 1989 odehrálo). Ono poselství totiž říká, že náš stát je založen na něčem víc, než na značkové elektronice a oblečení, na možnosti jet každý rok k moři a navštěvovat módní restaurace a bary. Když si toto poselství uvědomíme, budeme daleko lépe čelit krizím. Ať už jde o propad hospodářského růstu, hrozby terorismu, oligarchizaci společnosti, pocitu bezpráví... A nejen, že jim budeme lépe čelit, budeme se jim také umět bránit a zjednat nápravu.

V onom odkazu rovněž cítím jistý závazek. Jako občan země, která ve světě patří k těm šťastnějším, cítím povinnost pomáhat těm méně šťastným. Cítím, že stále trvá onen Havlův imperativ bránit lidská práva a svobodu ve světě. Za toho čtvrt století jsme učinili řadu špatných zkušeností při prosazování onoho závazku způsoby, které se ukázaly být nevhodnými. To ale neznamená, že je něco špatného na samotném závazku. Naopak. Jen tak nesmíme činit brutální silou. Spíše musíme pomáhat občanům zemí, které ničí nesvoboda, násilí, špatné vládnutí, korupce, aby si dokázali pomoci sami. Tak, jako jsme si nakonec ke svobodě a demokracii pomohli my, když k tomu byly příhodné vnitřní i mezinárodní podmínky. To by měla být naše práce: podílet se na udržení světového řádu a bezpečnosti a posilovat občanské společnosti tam, kde mají ještě ke svobodě daleko.

Nemyslím si, že my v EU jsme výluční, že jsme jediní, kdo touží po lidských právech. Touha po spravedlnosti, po dobru, po svobodě, je lidem vrozena. Bohužel ale naplnění těchto hodnot není vůbec samozřejmé. Ani u nás. Když budeme ctít závazek pomáhat k nim jiným, bude i pro nás snazší si je udržet a vždy znovu a znovu je vybojovávat a obnovovat. Pak bude odkaz 17. listopadu stále žít.

Autor: Pavel Bělobrádek | úterý 17.11.2015 15:38 | karma článku: 12.04 | přečteno: 367x

Další články blogera

Pavel Bělobrádek

Chápeme až příliš dobře, co se kolem děje, pane Pehe

Jiří Pehe v březnu publikoval v Deníku N a na ČRo plus reakce na můj komentář o budoucnosti KDU-ČSL. Jsem za reakci rád, ovšem její styl a některé v ní obsažené teze musím zásadně odmítnout.

15.7.2019 v 11:24 | Karma článku: 23.78 | Přečteno: 433 | Diskuse

Pavel Bělobrádek

Ještě jednou o tom, proč se KDU-ČSL rozhodla pro samostatnou kandidátku

Čeština je krásný jazyk. Když David Klimeš píše o volbách předsedy Senátu – tak „se centristé nedohodli“. Všimněte si prosím toho krásně neutrálního SE.

3.12.2018 v 12:43 | Karma článku: 15.75 | Přečteno: 654 | Diskuse

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek: V kauze Babiš nejde „jen“ o vládu

Případný pád vlády je samozřejmě pro ty, kteří v ní sedí, docela zásadní. V kauze Babiš jde však o daleko důležitější věci. V sázce jsou národní jednota, hodnoty 17. listopadu či právní stát.

23.11.2018 v 12:58 | Karma článku: 8.63 | Přečteno: 183 | Diskuse

Pavel Bělobrádek

Maminky si zaslouží lepší penze

Je dobře, že vláda chce zvyšovat penze. Hnutí ANO tak změnilo názor, protože v předchozím kabinetu se stavělo proti a ČSSD s KDU-ČSL ho musely přehlasovávat. Ale je tu jedna skupina, na kterou vláda stále nemyslí: matky. Ty si zas

31.5.2018 v 15:59 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 74 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Beata Krusic

Zola a Dostojevskij v přímém přenosu

Až s podivem se mi občas jeví skutečnost, když téma, kterým se zaobírám v úrovni debaty, druhý den se mi zhmotní v podobě malého zážitku.

24.8.2019 v 0:16 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Karel Trčálek

Jsem fakt blb

„Jste fakt blb,“ napsal mi tuhle v diskuzi pod článkem pan Ráž. A já, díky bohu, spolu s mnohými jinými nemohu, než jen oficiálně souhlasit. Jsem fakt blb

23.8.2019 v 18:05 | Karma článku: 13.34 | Přečteno: 312 | Diskuse

Jan Pražák

Šťastná v neštěstí

Víš, Maruško, už jsem si ani nemyslela, že dokážu bejt ještě někdy v životě šťastná. Toho smutnýho dne kdy, můj Vláďa spadnul ze skály, se mi úplně zhroutil život a já byla přesvědčená, že už se z toho nevzpamatuju.

23.8.2019 v 14:18 | Karma článku: 20.08 | Přečteno: 370 | Diskuse

Helena Vlachová

Parkování vs. zelené plochy

Nelze žádných pochyb o tom, že se naše životní úroveň velmi zvýšila od Sametové revoluce. Je to patrné už podle toho, když se podíváme na auta na našich komunikacích.

23.8.2019 v 7:31 | Karma článku: 5.89 | Přečteno: 302 | Diskuse

Beata Krusic

Když žena dobývá - aneb ještě, než přijde "zubatá"

Má dobývat chlap, nebo ženská? Jsou nevhodné dobyvatelky a uznávané čekatelky? Asi to má každý jinak. Moje kamarádka Helča to nedávno zrovna řešila...

22.8.2019 v 23:42 | Karma článku: 13.66 | Přečteno: 702 | Diskuse
Počet článků 211 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1446

Originální osobnost. Jako každý jiný. Ještě že máme DNA. Jinak také manžel, táta, veterinář, textař, bývalý předseda KDU-ČSL, zastupitel a poslanec.

Zadavatel a zpracovatel: KDU-ČSL

Najdete na iDNES.cz