Například situace v mém rodném kraji na Rychnovsku a Náchodsku je důkazem toho, že tvorba nových pracovních míst je jen prvním krokem na dlouhé cestě k harmonickému rozvoji našich měst, obcí, regionů. A pokud nebudou následovat další, stejně, nebo možná ještě více důležité kroky, nemůžeme hovořit o zodpovědném zlepšovaní životních podmínek a vůbec normálního života našich občanů.
V posledních třech letech investovala Škoda Auto, a.s. 7–8 mld. Kč do rozšíření výroby automobilů v Kvasinách na Rychnovsku. Další miliardy přišly do oblasti na zlepšení dopravní a částečně i sociální infrastruktury. Celkem tak vzniklo a vzniká, i v navazujících provozech, na 15 000 pracovních míst, to znamená víc, než kolik obyvatel má celý Rychnov nad Kněžnou. A to v regionu, kde například v rychnovském okrese je míra nezaměstnanosti 1,9 % a v celém královéhradeckém kraji je na úrovni 2,9 %. Přímo v Rychnově připadají dvě volná pracovní místa na jednoho uchazeče o práci.
Na první pohled jsou to radostné zprávy. Jen na první pohled. V Solnici, Kvasinách, v Rychnově teď žije na tři tisíce lidí na ubytovnách různé úrovně a různé kvality. Je opravdu, byť slušně placená, práce a život na ubytovně opravdu způsob života, který si lidé představují či přejí? Pro pracovní sílu snad, pro člověka stěží. Ke spokojenému životu je potřeba víc než práce a infrastruktura. Většina lidí chce založit rodinu, vychovávat děti, žít s přáteli, zapustit kořeny, najít si domov, být někde doma.
Z pohledu místních, obyvatel obcí a měst, je situace neméně závažná. Konkrétně v Rychnově žije 20 % lidí na ubytovnách. Jak by se žilo například Pražanům, kdyby v Praze žilo čtvrt milionu lidí na ubytovnách? Přesněji na čtvrt milionů mužů v produktivním věku, bez rodin. Pochopitelně by to dramaticky ovlivňovalo i běžný život: tlak na dopravu, na služby, jejich kvalitu a množství, ale třeba také nárůst počtu barů, náleven, nočních podniků, ale zřejmě i prostituce a dalších negativních jevů. A to není strašení, či odsuzování. To je životní realita, do značné míry přirozená.
Skokový nárůst počtu lidí v obcích a městech přináší logicky nárůst cen bydlení, snížení dostupnosti nejrůznějších služeb. Tyto tlaky pak nejsilněji působí na nejzranitelnější starousedlíky, například na nízkopříjmové rodiny.
Ekonomický a sociální aspekt jsou jen jednou stranou mince. Ke spokojenému životu, jak ho chápu, patří i sociální vazby, vztah k místním tradicím, zvykům, místní kultura, společenský a spolkový život.
Nechci a nebudu prvoplánově brojit proti velkým investicím a investičním pobídkám. Považuji však za nutné znovu připomenout, že taková investice je výrazným zásahem do regionu, města či obce a že samotnou továrnou, ať je jakákoli, to nekončí. Naopak začíná. Nestačí postavit silnici, dálnici či železnici. Je potřeba přemýšlet a jednat v dlouhodobém horizontu.
Aktuální situace v Královéhradeckém kraji, na Rychnovsku a Náchodsku vyžaduje rychlé, promyšlené a dlouhodobě zaměřené řešení, které nejen pomůže starousedlíkům, ale i nově příchozím, a zároveň poskytne konkrétní zkušenosti s tím, jak bolesti spojené s úspěchem řešit. A je nutno jasně říci, že pokud vláda podporuje investice pobídkami, tak je její povinností pomáhat městům a regionům s udržováním či zvyšováním kvality služeb, se sžíváním nově příchozích v jejich nových domovech, a s potíráním negativních jevů, jakými je například kriminalita.
Řešení situace na Rychnovsku nemusí být jen hašením nejurgentnějších problému, ale právě naopak. Může se stát unikátní šancí pro další všestranný rozvoj celého regionu, a to nejen pro podniky a pracovníky, ale i pro starousedlíky a místní komunitu.
Můžeme diskutovat o tom, zda se situace bude řešit posilováním role samotného Rychnova, jako mikroregionálního centra, nebo zda půjdeme cestou rozvoje širšího regionu včetně Náchodska a Orlickoústecka. Tato diskuse ale musí rychle přejít v konkrétní opatření, která zajistí a vytvoří podmínky pro adekvátní urbanistický rozvoj oblasti, pro efektivní program usídlování rodin, pro promyšlení rozšiřování veřejných služeb, pro účinné zapojovaní nově příchozích do života místních společenstev.
Je jasnou odpovědností budoucí vlády, aby vytvořila podmínky pro dosažení souladu úsilí všech úrovní veřejné správy i soukromých investorů při rozvoji každého konkrétního regionu.
Pavel Bělobrádek
Místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace
