O vodě, trávě a budoucnosti

Začala nám sena. Uvědomil jsem si přitom, jak mě před pár lety zarazilo, když mě nezávisle na sobě vrstevník a dva mladí kluci řekli, že nemáme udržovanou zahradu.

 Protože jsme na ní měli v květnu vysokou trávu. Stále totiž ještě sušíme seno a tak logicky nehoblujeme trávu sekačkou na anglický trávník. Nechat trávu vyrůst, potom „posíct“, obracet, dávat do kupek a potom uklidit, bylo ještě nedávno normální. Nyní je to spíše u domu výjimka. Přesto je dobré aktuálně připomenout, že vysoká tráva má svoje nesporné výhody z hlediska hospodaření s vodou a biodiverzitou. Vysoká tráva tlumí déšť, voda se v ní déle drží a může déle vsakovat. Hlavně je útočištěm a potravou pro hmyz. Na pravidelně sečeném krátkém trávníku se včely, čmeláci ani motýli nenapasou. Proto již v některých městech vznikají ve veřejném prostoru květnaté loučky, které se sečou jen dvakrát ročně. Třeba v parku je krátká tráva podél cestiček a na části trávníku, zbytek se nechá na kvetoucí ráj pro hmyz. Vidět to je i v některých zahradách u rodinných domů. Prospívá to ekologické stabilitě a snižuje odpar vody. Možná nás k takovým opatřením přinutí i sílící nebezpečí sucha.