Strany jsou pro straníky, OF (ANO2011) je pro všechny

...aneb i politik je občan. Andrej Babiš se přidal na stranu těch, kteří říkají, že tradiční strany patří takříkajíc "na smetiště dějin". Pravdu má v jednom - všeobecné znechucení politikou pomohlo vynést ANO2011 do parlamentu. Ale opravdu si pomůžeme, když tradiční evropské politiky nahradíme "nepolitickými" byznysmeny? Nemyslím si to.

V nedávném interview ČT 24 předseda Hnutí ANO2011 zopakoval dvě teze, které si dovolím ve stručnosti parafrázovat:

1.   My jsme hnutím občanů, naší členskou základnou jsou proto miliony lidí, kteří na rozdíl od standardních stran mohou jít do vysoké politiky rovnou, aniž by si "vyseděli" léty partajní práce

2.   Tradiční strany za dvě desetiletí úplně všechno zkazily, a proto jsme tu teď my, abychom to napravili, kdyby věci byly v pořádku, vůbec bych do politiky nešel

Druhé je pravda částečně, první vůbec. Alespoň pokud mohu mluvit za KDU-ČSL.

Jednak mi docela vadí ono umělé dělení společnosti na "občany" a "politiky". Měl jsem za to, že tenhle antagonismus "my a oni" vzal za své v listopadu 1989. Ostatně tenkrát mi na rozdíl od Andreje Babiše bylo necelých třináct let a neměl jsem s režimem žádné zvláštní zkušenosti. Mám snad dnes svůj život dělit na dvě části? Dvacet osm let jsem byl občanem, deset let jsem politikem? Z toho devět mimo sněmovnu? Tam jsem stejně dlouho jako pan Babiš. A když je někdo politik, znamená to snad, že tu není pro občany? Pro ně jsou tu snad jen byznysmeni? Pan Babiš pak není občan, ale byznysmen?

Za druhé to vůbec není tak, jak tvrdí ministr financí, že standardní strany jsou jakýmisi uzavřenými sektami. Chápu, že pro ANO2011, které prakticky žádné vlastní členy nemá, je 80% nestraníků na komunálních kandidátkách holá nutnost. Ale i KDU-ČSL, která má svých vlastních členů dost, se už od dob Josefa Luxe cílevědomě věnuje vyhledávání osobností a talentů z řad občanské společnosti. Typickou ukázkou bylo naše členství ve čtyřkoalici. V komunálních volbách máme letos přes 13.000 bezpartijních kandidátů, což je 74%,což není nic nového. Na tuto tradici dlouhodobě navazujeme také v řadě krajských a komunálních koalic s regionálními a místními subjekty. V Praze nyní jdeme v Trojkoalici se STAN a SZ. V Pardubickém kraji úspěšně funguje regionální koalice již od roku 2000. Díky koalicím dosahujeme dobrých výsledků i v krajích Královéhradeckém či Olomouckém.

 Předseda našeho senátního Klubu pro obnovu demokracie - KDU-ČSL a nezávislí Petr Šilar je původně z US-DEU, což není v průběhu posledních 15 let výjimečné. Místopředsedkyní Senátu nominovanou tímto klubem je Miluše Horská, která kandidovala za Nestraníky s naší podporou. I nyní kandidujeme často do Senátu a v obcích nestraníky. Například v mém kraji jsou oba kandidáti do Senátu i lídr do magistrátu Hradce Králové bezpartijní. V Praze do Senátu podporujeme bývalého rektora Karlovy University Václava Hampla apod.

 V otevřenosti KDU-ČSL a hnutí ano opravdu není principiální rozdíl. Je tu ovšem rozdíl věcný. Pro hnutí Andreje Babiše je hledání kandidátů-nečlenů otázkou bytí a nebytí. My s naší dlouhá léta fungující strukturou, silnou členskou základnou a tradičním programem stojíme pouze o takové kandidáty, kteří svou osobností a mravní integritou mohou občanům nabídnout přidanou hodnotu. Proto nesaháme tak často vedle. Navíc třeba Z. Roithová byla původně nestranickým odborníkem a členkou se stala až později.

Co se týká druhé teze, jde o klasickou polopravdu. Ano, hodně věcí udělaly tradiční strany špatně. My jsme za své chyby zaplatili, poučili se z nich a odpracovali si je v mimosněmovní opozici - s kompletně obměněným vedením. Ale copak ony nové, netradiční, neortodoxní strany a hnutí jsou lepší, než ty staré? Zkušenost s Věcmi veřejnými a později se stranou Lidem je varující. Hnutí Úsvit má nálepku populistické a často xenofobní vůdcovské strany. TOP 09, kterou Andrej Babiš řadí na čelní místo mezi kritizované "tradiční strany" je ve skutečnosti novým uskupením, mladším než Věci veřejné. Jistě, jejími členy jsou bývalí poslanci, senátoři, zastupitelé za SZ, ODS, KDU-ČSL. Ale to je přece stejné i u ANO, které má ve svých řadách politiky ČSSD, ODS či kandidáty jiných stran. Předseda klubu, místopředsedkyně sněmovny, předseda školského výboru, ministryně...všechno zkušení politici, nyní za ANO2011, tak proč ze sebe dělají "nepolitiky". Je to pokrytecké...

A úplně nakonec, když jsme u hnutí ANO2011, jeho zakladatel přece patří k establishmentu této země také už dvacet let. Jako významný podnikatel se špičkovými kontakty na nejvyšší politiky dokázal za tu dobu mnohé ovlivnit, a to i v parlamentu. Dokonce si troufnu tvrdit, že ačkoli jsem dnes předsedou strany s devadesátiletou tradicí, zatímco ANO2011 funguje tři roky, jsem z hlediska působení ve veřejném prostoru oproti Andreji Babišovi nepopsaný list. I když se na rozdíl od něj nestydím za to, že jsem politik. Protože "polis" pro mě není sprosté slovo, ale vidím za ním službu občana občanům.